Křeslo jednou zavrzalo
sevření rukou nezahřálo
z tváří ztratila se růž
neotevře ústa více už.
Ruce a nohy jí ochably
tváře se hluboko propadly
dolíčky v nich se ztatily
sudičky život jí zkrátily.
Vlasy ji pozbyly měď
nadobro prodkala je šeď
tak jak tu byla tady sedí
skrze prázdné oči na mě hledí.
Vzala si ji temnota
život v ní se třepotal
teď na dobro se vypařil
tělo bez něj obnažil.

Koukám zrovna na to co čteš a Levá ruka Boží .. minulý měsíc jsem si jí koupila, přečetla čtvrtku a nebavilo mě to .. Teď čtu "Dcera kostí a dýmu" a nemůžu se odtrhnout! :-)
Jinak, díky za komentář, aspoň někdo :-)