Zmáhají ji silné křeče,
plazí se téměř v kleče
do očí stoupají jí slzy
přijde to už hodně brzy.
*
Matka jí byla cizí
v otci zrcadlila se nenávist ryzí
viděla jak štěstí ji před očima mizí
pak přijde on a lásku nabízí
Však z lásky zbyl brzy jen stín
a dolehl na ni splín
a přetrhaly se štěstí nitě
ona čekal s ním ještě dítě.
Tak podlehla strachu
utekla do špíny a prachu
nevěděla o ní máma
a tak byla úplně sama.
*
Konečně mohla volně dýchat
byla schopna jen potichu vzdychat
suché rty si olízla
a šňůru přeřízla.
Kolem ní se pláč ozýval
povlak krve zem pokrýval
pak ale zaslechla kroky
a dítě nechala u špinavé stoky.
Později přemohlo ji vyčerpání
tak šla vyhledat jednu paní
pomoci však nedostala
a cesta k matce ji k smrti vyčerpala.
*
Seděla dívka za špinavými okny
hleděla ven do tmy
té se už dávno nebála
a cestu k útěku z děcáku hledala
Pekná básnička :D Je to smutné ale pekne napísané...