vím že Váš čas neúprosně běží...
...not to copy...
Pokud chceš kopírovat nejdříve se zeptej!!!


Slzy mu umyly tvář, kterou měl pošpiněnou krví

6. října 2012 v 19:43 | Meadow |  Moje tvorba
Už tři dny. Trčeli jsme tady už tři dny. Na rukou jsem měl tolik krve. A viděl jsem umírat tolik mých přátel. Jsou tady samí mladí kluci jako já. je nám často jen kolem devatenácti. Byly jsme tady už tak dlouho. Na začátku tady panoval obrovský strach. Ale časem se to změnilo. Teď se nám podlamují kolen. Nikdy jsem se tak nebál. Čím dál více lidí si mumlá modlitby. Už jim ale tolika ustřelili hlavu. že se ten počet snižuje. Někteří to ukončili rychle. Spáchali po pár dnech sebevraždu. Mnoho z nás zvrací nebo třeští v horečkách. Sedíme tady v zákopu a třeseme se zimou. Každý z nás pomalu propadá beznaději. Nemůžeme přežít.
Kolem mě sviští kulky. Je to neuvěřitelný hluk. Každou chvíli se ozve výkřik, který hned zanikne v rámusu bomb. Válí se kolem krvácející vojáci, často bez noh či rukou. Vřískají a křičí o pomoc. Po tvářích jim tečou slzy a smívají bláto s krví. Nikdo jim nepomůže. Přelézám mrtvoly i napůl živé vojáky. Někteří se snaží pomoci svým kamarádů a sanaží se je odvést pryč. nesou j či berou kolem ramen. Jsou snadnými terči. Klátí se k zemi jeden po druhém.
Bahnitá voda v kalužích má načervenalou barvu. Prší. Po bombách a granátech zůstávají v zemi krátery. Křik neustává. Mám takový strach. střílím do prázdna a běžím do mlhy. Všichni tady zemřeme. zakopávám o těla. ztratil jsem přátelé i bratry. Neměli jsme na vybranou. Už je neuvidím. Tlačíme se na sebe a oni nás postřílí jako ovce. Vedle mě umírají. dostávají ránu do hlavy, kulky jim trhají těla. není ale kam uniknout. Kdo spadne je ušlapán.
Žiji stále žiji. kolem mě se válejí mrtvá těla.Tolik mrtvých, tolik mrtvých.


Dopis na rozloučeno pro mou rodinu
Kdo přežil nikdy se nevzpamatoval. Ani já ne. Ve snech stále slyším křik zraněných umírajících. Já jsem přežil ale raději bych byl mrtvý. Tolik lidí tam zahynulo, tolik jsem jich zabil já. Svým způsobem jsem tam zemřel. Potkal jsem tam mladého muž, tak kolem dvaceti, ktrý měl před svatbou když odešel. Tehdy mu přišel dopis, narodil se mu syn, kterého nikdy nepoznal. Zemřel po mém boku a nebyl jedinný. Vzpomínky mě pronásledují stále. Ten pahýl co mám místo ruky mi o stále připomíná. Nezemřel jsem tehdy ale už nedokáži žít.Lidé se bojí smrti, ale to co smrti pedchází je často horší. Válka zabila mnoho dobrých mužů a pro ty by nikdy neměly přestat téci slzy. Plakali jako malé děti, když umírali bez lásky, ve strach a v bolesti. Tento dopis je pravděpodobně potřísněný mou krví. jako před mnoha lety jsem vzal do ruky zbraň ale tentokrát jsem ji neobrátil proti jiným ale proti sobě.


Guns n Roses - Civil War - Tohle si musíte pustit. Běhá z toho mráz po zádech. Všechny horory a thilery jsou vymyšlené ale pravda, to co se opravdu děje nebo dělo j mnohem děsivější. Fuj je špatná reakce.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 6. října 2012 v 20:25 | Reagovat

To není dobrý před spaním. :-(

2 Bazalka Bazalka | Web | 6. října 2012 v 20:56 | Reagovat

Povídka se ti povedla. Na videoklip jsem se podívala,ale moje reakce místo fuj bylo spíš au. Musí to být hrůza prožít něco takového. Nevíš z jakého filmu ten klip je?

3 František František | Web | 9. října 2012 v 23:51 | Reagovat

Zákopová válka,to byla hlavně 1.světová."Živí záviděli mrtvým". Moji dva dědečkové byli u stejné marškumpanie a bojovali na Balkáně.Tvoje povídka mi je připoměla. Oba se vrátili se zraněním.Víc na mém blogu Četnické humoresky podruhé

4 Vendy Vendy | Web | 11. října 2012 v 21:20 | Reagovat

Připadalo mi to, jako když jsem četla Na západní frontě klid.
Podobný styl, stejná síla slov.
Působivá povídka.

5 Vendy Vendy | Web | 11. října 2012 v 21:24 | Reagovat

Klip jsem si pustila. Nejspíš z 2.světové. Nevím, jestli to nebylo z nedávno natočeného seriálu, ale už si nepamatuji, jak se jmenoval...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama