vím že Váš čas neúprosně běží...
...not to copy...
Pokud chceš kopírovat nejdříve se zeptej!!!


téma týdne

Just a wicked memory

17. září 2012 v 15:25 | Meadow

Chvíli jsm věřila na víli

Do hlubokého spánku jsem upadla
neležím na polštáři
stojím před dveřmi na kterých jsou masivní klepadla
a za nimi schovávají se lháři.

Říkají si vypravěči
o jejich mysli to ledacos svědčí
cítím jak je můj obličej bílý
když ukáží mi opravdové víly.

Poletují mi kolem hlavy
připomínají hrdličky a taky pávy
hlavičky malé mají jako hrášek
a z křídel jim padá jemný prášek.

Navždy bych se nechala oklamávat vypravěči
když v tom otevřela jsem oči
chvíli jsem sice věřila
bez víry bych sotva přežila
pravdivá ale bude má domněnka
nevěřím na víly je to jen šílená vzpomínka.
zdroj obrázku Google

Neznalost zraňuje

13. září 2012 v 18:19 | Meadow
Krví zabarvené slzy ji špinili bílé šaty
jak krásný byl jak oblečený tak nahatý
sice němý sice tichý
však pocit lásky byl více než lichý.

Okouzlit uměl ji vždy a nemusel nic říci
myslela si, když líbala ho při pouhé svíci
že nemusela ani ústa otevříti
a on si o ní mohl jako, ona o něm, to nejlepší mysliti.

Když však z polibků vyprchal žár
její kouzlo se pro něj ztratilo
ona snažila se otevřít ústa a znovu ho okouzlit však tudy přišel zmar
on už nebyl tak krásný a jí to srdce zlomilo.

Neznala jeho duši skrze slova a činy
když ve tmě jí líbal nebyl pro ni ničím vinný
ani její povaha ho nijak nehřála skoro jakoby on ji a ona ho vůbec neznala
a krev ze zlomeného srdce se jí do slz teď drala.

Rozpad pohádkové říše

3. září 2012 v 13:54 | Meadow
Jako malé děti jsme milovali pohádky.Věřili jsme na Ježíška.Ve snech nám kolem hlav vířily spousty víl a různých pohádkových bytostí.Honily nás ježibaby.
Tyto pohádkové bytosti jsou ale závislé na naši fantazii.V průběhu let je ale vytlačují kabelky, nové boty, kluci... Bohužel se často ani nebrání.
My jsme ale přece už dospělé.Nebudeme myslet na takové blbosti.A nebo tajně.Ať o tom ti co myslí jen na řasenky, rtěnky a podobné věci vůbec nevědí!

Malá víla
v hloučku panenek
sama byla
neexistuje navenek.

Její svět spadl se záhuby
drží se sic nehty zuby
pohádky spadly do nicoty
nahradily je nové boty.

Víla ráda dál by žila
nestačí ji na to síla
a s poslední panenkou
do nicoty spolu jdou.

Zastavit stát!

30. srpna 2012 v 15:27 | Meadow
Protest vojáků na východně východní frontě.

Zápisy vojáka Dušana Golubeva

22.1. 6.25

Balíme tábor.Jsme někde uprostřed Ruska, někde na Sibiři.Velitelé ještě stále neupustili od svého plánu "napadnout Čínu z východu".Začíná se to ale zlepšovat.Očividně si zvykáme na zimu protože dnes v noci umrzli jen tři muži.

Začínají ale docházet zásoby.Dnes jsme nesnídali.Všichni balí stany tak snad mě tady mezi sudy s vodkou nikdo nenajde.

22.1. 22.15

Našli mě.za trest drhnu nádobí.Jelikož mužů ubývá den od dne tak toho není moc.

25.1. 22.38

Máme za sebou celodenní pochod.Spousta mužů zemřela vyčerpání a ti kdo jim kopali hroby zkapali hned po nich.já hlídám důstojnické sudy s vodkou ale přesto se ke mě doneslo, že posádka má nějaké zaječí úmysly.Že se ten pochod nedá vydržet.Přehánějí.Já mám na ně výhled z vozu a myslím že to zvládají.

27.1. 19.55

Vojáci chtějí abych jim dal důstojnickou vodku.Řekl jsem to důstojníkům a ten je ztrestal.Mám ale pocit ž jsou na mě naštvaní ale nevím proč.Neporušil jsem žádné předpisy!

28.1. 13.26

Propukla vzpoura.Důstojníci křičeli obvyklé "pochodem vchod" a "kupředu" nebo "jdeme dál".V tom ale nějaký buřič zařval "zastavit stát" a pustili se do velitelů .Já se schovávám mezi poloprázdnými sudy s vodkou a čekám jak to dopadne.Slyším výkřiky a povzbuzování do boje "žeňte je, plantážníky" nebo "potlačte je, vzbouřence.Zapíšu si jak to dopadlo hned jak se to tady uklidní.

Je nutno dodat že Dušan Golubev si už nikdy nic nezapsal.Nějaký voják ho zastřelil.Vzpoura dopadla tak, že se všichni opili, usmířili a skonali buď v ruské ruletě nebo do rána zmrzli.

Odetta, ze špíny a prachu

25. srpna 2012 v 17:42 | Meadow
Zmáhají ji silné křeče,
plazí se téměř v kleče
do očí stoupají jí slzy
přijde to už hodně brzy.
*
Matka jí byla cizí
v otci zrcadlila se nenávist ryzí
viděla jak štěstí ji před očima mizí
pak přijde on a lásku nabízí
Však z lásky zbyl brzy jen stín
a dolehl na ni splín
a přetrhaly se štěstí nitě
ona čekal s ním ještě dítě.
Tak podlehla strachu
utekla do špíny a prachu
nevěděla o ní máma
a tak byla úplně sama.
*
Konečně mohla volně dýchat
byla schopna jen potichu vzdychat
suché rty si olízla
a šňůru přeřízla.
Kolem ní se pláč ozýval
povlak krve zem pokrýval
pak ale zaslechla kroky
a dítě nechala u špinavé stoky.
Později přemohlo ji vyčerpání
tak šla vyhledat jednu paní
pomoci však nedostala
a cesta k matce ji k smrti vyčerpala.
*
Seděla dívka za špinavými okny
hleděla ven do tmy
té se už dávno nebála
a cestu k útěku z děcáku hledala

Černé šaty

14. srpna 2012 v 21:06 | Meadow
Černé šaty ji splývaly kolem boků
snila o tom tolik roků
teď cítí se provinile
raději by byla znovu v bílé.

Nikdy si to neodpustí
opustí teď od radostí
přesto ž si tu smrt přála
teď se v srdci tajně kála.

Pohřeb slaví místo svatby
teď stojí mezi nimi hradby
nikdy nezůstala mu věrná
teď mezi nimi je temnota černá.

Měla pocit viny
třeba byl jiný
tak černé šaty si oblékla
a své smrti se nelekla
do černoty skočila
a svůj život provazem skončila

Má milovaná kočička

9. srpna 2012 v 10:30 | Meadow
Ta komoda byla úplně nová
teď je v ní díra velká jako moje noha
tak se ta moje číča běžně chová
to je jen jedna neplecha z mnoha.
Můj přítel ji nemůže vystát
ale já jsem si docela jistá
že přítel může odejít
a samotě chci předejít.
Tak doma zůstává malá Moda*
a to že pelichá se časem poddá
přítel nebude alergik věčně
už se dusí jen vyjimečně
Koho nejvíce miluji se mě přítel ptal
odpověď byla jasná
tak nevím proč se naštval
je to má Moda krásná.

*Moda - jméno kočky

Proti králi? Snad ne. Možná nákaza Biondifóbií

31. července 2012 v 21:00 | Meadow
Omlouvám se že jsem si pučila pojem Biondifóbie.Vymyslela ho skvělá autorka zde poetia.blog.cz
Ano hodně lidí se už vyjádřilo že to jde s Autorským klubem od desíti k pěti, když přijali "lotty biondi".
Cítím se poněkud uraženě.Na mě zatím ještě nepřišla řada aby mě alespoň posoudili, po případě přijali či zamítli.Takhle to vypadá že pouze o toto jde.Dostat se na řadu.

Předem se omlouvám pokud jsem tímto článkem překročila nějaké normy.
(Začala jsem si překopírovávat veškerou svou tvorbu pokud by mi nějak zablokovali blog či co.nevím jak přesně to funguje)

Omlouvám se pokud tímto článkem někoho urážím...

... například lidi podobné "lotty biondi".Přesto že měli dost rozumu a nehlásí se do AK!

Vypadá to jako když se lid bouří proti králi."Zbrojí" proti AK a lotty.Ta holka musí mít nervy ze železa pokud v AK zůstane.Našla jsem spoustu "statečných" lidí (berte všechny mé výrazy obrazně, od krále po statečný lid), kteří se k celé "kauze" vyjadřují.Ale ne moc pozitivně.Upřímně jsem zvědavá co se bude dít.

Ne, nejsem sedmnáctiletá holka co si chodí kupovat vodku s přítelem (viz blog lotty).Nefotím se ve spodním prádle.A ani nejsem v AK.Přesto jsem spokojená a blogy jako je ten lotty nepotřebuji.

Hřebíček na hlavičku!

30. července 2012 v 21:58 | Meadow
Noční ticho prořízl nenadálý zvuk.Znělo to jako by někdo do něčeho tloukl.Vběhla jsem na chodbu a nebyla jsem sama.Chodba byla plná dlaších temných postav.
,,Slyšeli jste to?" zeptala se celkme zbytečně, dívčim hlasem, jedna z nich.Ovšem že jsme to slyšeli a také jsme viděli co leží od schody.
Leželo tam něco zkrouceného co vyadalo jako hromádka hadrů.
,,Co myslíte že to je?" vyřkl mé myšlenky někdo nahlas.Odpovědí m bylo jen neviditelné krčení ramen a zmatené mumlání.Nakonec nám došlo že se přece jen budeme muset podívat co to tam vlastě leží.Bylo to opravdu překvapivé.Nikdo by si netipnůl, že to bude člověk a k tomu mrtvý člověk!
Propukla panika.Byl to Skye.Měl problémy s prostatou a v noci často chodil na záchod.Všichni se vyděsili a začali vymýšlet co řekneme až se na to přijde.,,Řekneme že napadnůl Dejva a my se bránili.Řekneme že ho mlátil.",,A kde vezmeš nějaké důkazy, huso?",,Zmlátíme ho aby měl modřiny!"
Takhle jsme se dohadovali asi čtvrt hodiny.Padly i horší slova než husa ale to tady rozepisovat nemusím.
Až pak mě napadlo něco genialního.
,,Řekneme že v noci často chodí na záchod a tak sapdl po tmě ze schodů.",,To bychom ale řekli pravdu."
to byla taky pravda ale přesto jsme to uznali jako dočasné řešení a šli si spokojeně lehnout.

Celoroční volovina

25. července 2012 v 22:37 | Meadow
Měsíc září jasnou září,
ať je srpen nebo září.
Za měsíčku chodit budem,
ať je březen nebo duben.
Na měsíček vyjou vlci,
ať už v lednu či v prosinci.
Můj měsíček nemá vadu,
jak v říjnu tak v listopadu.
A měsíček vyjde,
i když únor přijde.
Měsíček můj milenec,
květen, červen, červenec.
tuto básničku najdete taky zde: world-of-poetry ALE NENÍ OKOPÍROVANÁ!Jsem spoluautor!

Už se na to těším

18. července 2012 v 10:57 | Meadow
Jakto vypadá s optimismem v naší době? Upřímě? Špatně! Nebo lépe řečeno záleží na člověku.Komu nevadí zklamání tak prosím.Ať si klidně věří že jídlo na které už hodinu čeká bude stát za to.Ať si klidně věří že knížka, kterou mu kamarád doporučil a za kterou dal v knihkupectví několik stovek, že bude dobrá.
Já s těmito lidmi nezdílím tohle těšení na něco a přesvědčení že to bude přinejmenším fajn.Podle mého názoru je lepší býti pesimista.Nečekat nic dobrého.Pak člověk nemůže být zklamaný ale pouze mile překvapený.
Horší je to s "Jako pesimisty".Lidmi co před rozdáním opravených písemek říkají "Já vím že mám za čtyři takže jsem v pohodě" ale když dostanou písemku a ujistí se že mají opravdu za čtyři jsou zklamaní.
Stejně špatné je to s "Jako optimisty".Lidmi co se snaží povzbudit opstatní i když nemají taky tak povzbudivé myšlenky."Pojďte děcka bude to super" ale doopravdy o tom tak přesvědčení nejsou a i přesto jsou zklamaní.Bohužel okolnosti nás někdy nutí být taky takový.
Očividně je zklamaných lidí nejvíce protože očekávání je to nejhorší co může člověka potkat (nepočítám úrazy, onemocnění, smrt..)
Závěr?Optimismus vymírá a je pomalu nahrazen JAko optimisty a Jako pesimisty a taky Ať žije ryzí pesimismus!

Nenávidím čokoládu!!!! Hnus!!!

25. června 2012 v 15:44 | Meadow
Nenávidím čokoládu - to je lež. Vlastně je to taková reklama či propaganda. Funguje to takto: projíždíte ty články na tema týdne s nadpisy typu: Čokoláda♥, Miluji čokoládu, To nejlepší na světě - čokoláda. A pak narazíte na článek ve kterém se píše "Nenávidím čokoládu" a vy si řeknete "co je to za vola? Na toho se musím podívat!" A o to mi přeci jde!

Cítím tu vůni
cítím tu chuť
v hlavě mi duní
pálí jak rtuť.
Nepomůžou slova
nepomůžou věty
příjde to znova
jsem tím dost jetý.
Není léku na to
není žádná pomoc
nepomůže ani zlato
nezažene nemoc.
Sžírá mě touha
odešla mladá
chybí nám mnoha
došla čokoláda!

PS: Pálí rtuť? Jestli ne tak se omlovám, nic lepšího mě nenapadlo.

Vyrážím...

20. června 2012 v 16:26 | Meadow
Vzala jsem batoh, nazula pevné boty
svoji flétnu a nějaké noty
do kapes narvala nějaké centy
a do batohu repelenty.
Sbalila jsem sirky a párky
do flašek vodu a minerálky
svůj denník narval jsem k tomu
čeká mě dlouhá cesta než se vrátím domů.
Snad už mám všechno sbelené
šortky, tričko i kolena mám odřené
byla to fuška ale teď
konečně na mě čeká celý svět!

Nenormálně normální

4. června 2012 v 16:44 | Meadow
Moje ůvaha o tom co je normálnost...

Ovocný čaj s kapkou mléka

29. května 2012 v 21:09 | Meadow
Snadno se mi chodí spát.Lehnu si na nadýchaný polštář a čekám na sny.Zdá se mi o velkém, modrém balónu s růžovým potiskem králíčků.Najednou ten balón praskne a sen se rozpliyne.Nastane ta horší část.
Maminka mě vítá každodením dobromyslným dobré ráno.Dobré ráno všedního dne?Zbláznila se?
Když odspěchá do práce comem se rozhostí ticho.Jediné co jej ruší je bublání varné konvice.Zalívám si vodou sáček levného čaje.Sáček pouští fialovou barvu.Během této doby se snažím o tři věci.Neusnout.Ubránit se provinilému pocitu že jsem včera neudělala úkoly a vzpomenot si na co jsem to vlastně myslela předtím.Nakonec se zvednu, otevřu lednici a naliji si do čaje mléko.Srknu si trochu a opařím si jazyk.Pak mě napadne něco geniálního!Nechám ho schládnout (musíte uznat že na člověka v polospánku je to úžasný výkon!).Jdu si opláchnout obličej a tím sae trochu probudím.Pak si srknu ještě trochu čaje.ten však okamžitě opouští má ústa a letí do umyvadla.Který debil mi tam nalil mléko?
Vypadá vaše ráno podobně?

Leť dušičko, leť!

14. května 2012 v 21:38 | Meadow
Často lehávám na posteli
jak v sobotu tak o neděli
do stropu hledím
v polštářích sedím.
Jak v sobotu tak i v neděli.

Horká čokoláda a vanilková zmrzlina

30. dubna 2012 v 22:57 | Meadow

Pěstování averze vůči čokoládě

V temnotě

24. dubna 2012 v 20:57 | Meadow
Nejsem přeborník v psaní básniček ale však víte že fantazii se meze nekladou ale cestu ji taky nikdo nedláždí (v překladu nic jiného trochu originálního mě nenapadlo) takž vás prosím o shovíavost a o názor.

Světlo na začátku tunelu...a pak už jenom tma

16. dubna 2012 v 20:35 | Meadow
Ještě sedum kroků.Ještě šest.Pět.Čtyři.Ťři.Dva.A najednou už zbývá jen jeden jediný krok.Jen pro uvedení do situace stojím na kraji nebo na začátku dlouhého tunelu.Tmavého, strašidelného a dlouhého tunelu.Kolem mě je spousta namodralého světla, která proniká jakoby ze všeho.Znám frázi "světlo na koncitunelu" ale tady je na začátku.Nebo možná stojím na konci, na špatné straně.Stojím na špatné straně a na té druhé už žádné světlo není.Ale pokud to tak je tak nikam nemusím chodit.Tak stojím na konci a tunelem bych se vrátila zpět.Ale pokud ne....Co by se stalo pokud ne,
Asi čekáte že to zkončí nějak takhle:Zhluboka se nadechla a vkročia do tunelu.
Ale ne.Já se příliž bojím.Mám strach vkročit do tunelu bez možnosti odbočky či nějakého jiného úniku.
A proto: A tak se otočila zády k tunelu a vyrazila zpět do světla.Daleko do tunelu.
Udělala jsem srávně?

Be happy

2. dubna 2012 v 19:31 | Meadow
Jdu kam chci.Dělám co chci.Říkam co chci.Ale nejsem zrovna šťastná.
Jdu a vidím ceduli soukrmý pozemek.Ale jdu tam.
Jdu a o pár kroků dál narazím na ceduli POZOR ZLÝ PES.
Dál už nejdu.Nějak nemám zájem.Asi to bude těmi psi co mě honí.
Zrovna přebarvuji auto z opravdu hnusné oranžové (no řekněte který debil má takové auto?!) na
bílo modrou,když v tom na mě zmíněný debil zavolá policajty.Asi jsem to neěla dělat.
Bolí mě zuby.Teda ty co mi zbyly.Řekla jsem tomu chlapovy že se nemá divit že ho opustila přítelkině když vypadá jako yetty a věčně mu páchne s pusy.Kromě něj to slyšela celá restaurace ale on jediný si na mě počkal za rohem.
Rozhodně nejsem šťastná.
stále si chodím kam chci, dělám co chci, říkám co chci.Ale všeho s mírou.
vyhýbám se místům s cedulí POZOR ZLÝ PES.Nemaluji na cizí auta.A některé věci si nechávám jedn pro sebe (a možná pro pár místních drben ale ode mne to nemáte).
A jsem šťastná.
Ale utlačovat se nenechám.Stále mám svou svobodu.

I and myself

26. března 2012 v 18:54 | Meadow
Taková krátká "povídka".No nevím jestli se mi povedla...


Země, země a země...

19. března 2012 v 17:17 | Meadow
Třikrát země....
Ta první je naše modrá planeta.Naše Země.A také třetí planeta sluneční soustavy, jediné planetární těleso na kterém je podle našich dosavadních poznatků život......ta Země na které se odehrála 1. i 2. světová válka,ta země na po které kráčeli křížové výpravy už od dob středověku, ta země na které lidé postavili Stonehenge,tádž mahál, eifelovu věž....Na které žijí celé rasy a národy různého vzhledu,různých jazyků a různého vyznání

Ta druhá je naše česká země.Naše vlast.Vnitrozemský stát,ležící ve střední evropě s deseti miliony lidí.......ale pro nás čechy ne jen kus území, tečka na mapě........ta země kde je náš domov,kde jsme se narodili a kde chceme žít a žijeme pokud je to možné.....Na které žije převážne jedna rasa,jeden jazyk,jeden národ.*

Potom je tu moje země.Moje vlastní kterou nikdo jiný nezná a já neznám ničí.Ta země kterou má každý kdo má fantazii.ta země po které mohou běhat divocí koně a pást se zelenou trávou.Nad kterou létají draci a pd kterou jsou schované poklady.ta na které můžu jednat bez obav následků.Kde můžu jen lusknout prsty a mít vše po čem toužím.Ta kterou se moje touhy živý.Tato změ je ze mně.

*do této úvahy se neberou národnostní meniny které nemluví česky, slovensky aj.Nechci aby mě nědo považoval za rasistu tak jsem to skutečně nemyslela.Spíše mluví o národě než o území na kterém žije.

Milosrdná lež a jí podobné

12. března 2012 v 18:12
Lidé potřebují lež.Lžou si odjakživa jak osatním tak sami sobě.Lžou malým dětem.Však komu jako malému neříkali že Ježíšek existuje.Kdo neřekl učitelce ,,já jsem ten domácí úkol udělal ale zapoměl jsem ho doma".To přece zní líp než ,,vybodnůl jsem se na to" ne?
Nebo se třeba tlustá ženská navlékne do uplých růžových šat a zeptá se manžela ..Jak vypadám, miláčku?"A on jí odpoví ,,Kouzelně, drahošku".Pochybuji že by jí řekl že vypadá jako přežranž žížala.Ale ona si to možná tak trochu uvědomuje a tak se zeptá ,,Opravdu?Nejsem v tom taková narvaná?".A on jí odpoví že ne a že pro něj je stejně ta nejkrásnější.No nehraje si jen na pravdu? (I kdy kdyby ji řekl že vypadá hrozně jednou možná by ji ušetřiltoho aby si za jejími zády lidé říkaly tohle alespoň stokrát).Manžel pak řekne že musí jet do ráce a že ji miluje.další lež vzhlesem k tomu že jak přijede do práce pozdraví svou sekretářku se kterou svou ženu už tři msíce podvádí a pochválí ji jak ji ty nové růžové šaty sluší a že v nich vypadá krásně štíhle.
Tak to byla milosrdná a nemilosrdná lež a hra na pravdu.

Šílení a nenapravitelní

10. března 2012 v 21:10
Tak jsem jednou stratila peněženku s třemi stovkami, stravenkami a hlavně s lístky na tramvaj.To že ji nemám jsem ale bohuel zjistila až v té tramvaji.Hledala jsem ji v tašce a nahlas nadával na všechno co mě napadlo.Kousek odemě seděli dvě postarší paní.Jedna měla takový fialový kloubouk a kabátek s károvanou sukní a výraznou rtěnku.Ta druhá byla taková podsaditější v pískovém saku a sametových kalhotách.Tak na mě zahlíželi a mumlali si o tam jak jsou ti mladí sprostí a hrubí prostě nenapravitelní hulváti.Pak začla ta tlustá že má netř a ta by si nic takového nikdy nedovolila.
Já debil jsem tu peněženku našla v kapse a tak jsem tam potichu seděla čímž o mě ty ježibaby ztratili zájem.Ovšem dojeli jsme na konečnou a začlose hromadně vystupovat.Babky se zvedli a opřeli o své hůlky které jim sloužili jako zbraně.Práskali jimi ostatní do nohou a bodali zavazející do kotníků.No nejsou šílené?

Zrcadlo a ošklivá čarodějnice

27. února 2012 v 19:55
Na jednom opuštěném hradě hluboko v lesícch bydlí čarodějnice ve společnosti svého kouzelného zrcadla:


Zrcadlo, zrcadlo řekni kdo je na tomto světě nejchytřejší?
ptá se čarodějnice
no ty rozhodně ne
odpoví zrdcadlo.
A proč ne já?
Napsala jsi že bidlýš na hradě.
No a ? Kdo je tedy nejchytřejší na světě?
Samosebou já

Co nás ve škole neučili

25. února 2012 v 9:37 | Já
Dneska jsem se ve škole naučila spoustu věcí, mami.Hned o první přestávce že si musím hlídat věci před zloději a taky jsem se dozvěděla kde jsou ztráty a nálezy (neboj ty klíče mám a ten mobil taky).Pak jsem se při hodině češtiny naučila že když jsem drzá na učitele tak dostanu poznámku, na tady to podepiš!
Ale v matice jsem byla úspěšná.Pochopila jsem proč jsem dostala tu pětku ze včerejší písemky, já ti to neřekla? No každopádně pan profesor mi to vysvětlil.Když napíšu na písemku NEPŘÍTOMNA platí to jen tehdy pokud jsem na tu látku byla opravdu nepřítomna.
V chemii mě jeden kluk požádal jestli bych nechtěla pokračovat s pokusy po hodině ale představ si že to co chtěl dělat nemělo s chemií nic společného.V zeměpise mě učitelka poslala za dveře a vyhrožovala že mi to napíše jako neomluvenou hodinu.Asi si myslela že mi to bude vadit ale alespoň jsem se ulila z toho otravného zkuošení.A ve fyzice...maminko?Jsi při vědomí?

Co by se stalo kdyby....

18. února 2012 v 16:35
Co by se stalo kdyby nebyl oheň?
Na jednoduchou otázku jednoduchá odpověď.Nebo ne.Kdyby se někdo zeptal na vodu bylo by jednoduché odpovědět:Bez vody by nebyl život a o vzduchu už není třeba nikterak uvažovat ale oheň?
Kdyby nebyl oheň asi bychom žili (pokud bycom žili) v jeskyních a jedli syrové maso.neměly bychom auta,televize a ni zásuvky s elektrickým proudem do kterých bychom mohli televizi zapojit.Vždyť oheň není jenom k ohřátí jídla ale třeby při výrobě aut se kovové části musí rozehřát aby se s nimi dalo pracivat.Potom bychom neznali sklo spoustu dalších věcí.
Sice bycho si nevyrobyli zbraně pro válku ale pravděpodobně bychom po sobě házeli kamení a mlátili se dřevěnými tyčemi.
Pokud bychom vůbec žily:Bez ohně by nás asi už dávno vyhubyli kruté zimi (alespoň na území evropy) a nebo šelmy teré jsme nedokázali be ohně zahnat.
To je ale jen má úvaha co by se stalo kdybychom neměli oheň.
 
 

Reklama